Etická komise ČR

Zemřel člen Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D.

Prof. Jan Sokol se narodil v roce 1936, vyučil se a pracoval jako zlatník a později mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na MFF UK. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu matematických strojů; vydal několik knih a řadu článků o počítačích, překládal filosofickou a náboženskou literaturu a byl v první vlně signatářů Charty 77. Od roku 1990 byl Sokol členem redakční rady časopisu Přítomnost. Od roku 1991 přednášel filosofii, antropologii a religionistiku na Pedagogické a Filozofické fakultě UK. V roce 1997 byl jmenován docentem a v roce 2000 profesorem. V letech 2000 – 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Po prvních svobodných volbách byl Sokol od roku 1990 do roku 1992 poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum. Byl místopředsedou Sněmovny národů, předsedou poslaneckého klubu OF a parlamentní delegace v Evropském parlamentu. Od ledna do července roku 1998 byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy v Tošovského vládě. 28. února 2003 byl koaličním kandidátem do třetí volby prezidenta České republiky, kde ho v posledním kole těsně porazil Václav Klaus.

Mimo jiné byl znám kritikou vysídlení Němců z Československa a v květnu 2007 patřil mezi první skupinu signatářů prohlášení Ligy proti antisemitismu. V červenci 2008 byl vyznamenán nejvyšším vyznamenáním Francouzské republiky, Řádem čestné legie v hodnosti důstojníka (officier). Jan Sokol byl laureát mimořádné Ceny PŘÍSTAV, kterou mu v roce 2008 udělila Česká rada dětí a mládeže.

Členem Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu byl prof. Jan Sokol od počátku fungování v roce 2012 a zásadní měrou pomáhal formovat a etablovat tento správní orgán. Zemřel ve věku 84 let.

Zemřela bývalá členka Etické komise paní Marie Rút Křížková

Dne 24. prosince 2020 zemřela bývalá členka Etické komise paní Marie Rút Křížková, která v Etické komisi působila v letech 2011 až 2016.

Paní Marie Rút Křížková maturovala v roce 1955 na Pedagogické škole v Liberci, od roku 1962 dálkově studovala na FF UK v Praze obor čeština – pedagogika. Promovala v prosinci 1968, doktorát z filozofie získala v roce 1991. Pracovala jako učitelka, vychovatelka, redaktorka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze, v letech 1976-1980 jako lesní dělnice, od roku 1981 třídička pošty. Po roce 1989 byla externí korektorkou v Respektu, poté působila jako lektorka literatury na Vyšší sociálně pedagogické a teologické škole Jabok v Praze (1993-2001).

Do hledáčku StB se dostala už v srpnu 1968, kdy v libereckém rozhlase opakovaně protestovala proti invazi a následné okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Dne 13. ledna 1977 podepsala Chartu 77 s veřejným prohlášením proti článku Ztroskotanci a samozvanci publikovaném v Rudém právu. Od 2. února 1983 do 6. ledna 1984 působila jako jedna ze tří mluvčích Charty 77. Spolupracovala s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných a 15. 10. 1988 podepsala manifest Hnutí za občanskou svobodu a angažovala se v jeho křesťansko-demokratickém křídle. V letech 1994-2006 byla členkou a posléze předsedkyní poroty literární soutěže pro básníky do 22 let Ortenova Kutná Hora, kde založila edici První knížky. Členkou České křesťanské akademie byla od jejího vzniku v roce 1990 a působila ve Společnosti křesťanů a Židů, jejíž spoluzakladatelkou se po pádu totality stala.

V sedmdesátých a osmdesátých letech nesměla publikovat. V samizdatové edici Kvart Jana Vladislava jí vyšla studie Jiří Orten, básník smrti a lásky (1978) a v témže roce antologie Je mojí vlastí hradba ghett? (spoluautoři Kurt Jiří Kotouč a Zdeněk Ornest), která vyšla tiskem až v roce 1995 v nakladatelství Aventinum v české, německé a anglické verzi; v roce 1995 tato kniha získala v New Yorku Americkou národní cenu za nejlepší dílo o holocaustu a v Praze Zlatou stuhu za nejlepší knihu s tematikou mládeže.

Z její vlastní tvorby byla oceněna publikace Žít jako znamení – Rozhovory s Josefem Zvěřinou (Praha, Zvon 1995 a 1996) a knížka Svědectví, které nemohlo být vysloveno (Torst 2007) v anketě Lidových novin.

Už za svých vysokoškolských studií shromažďovala jako editorka dílo Jiřího Ortena, v letech 1966-68 vydala v Severočeském nakladatelství v Liberci tři svazky Ortenových nepublikovaných próz. Sedm z devíti plánovaných svazků Díla Jiřího Ortena vydala v letech 1992-2002 v nakladatelství Československý spisovatel, Mladá fronta a Paseka.

Od dubna 2012 je držitelkou osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona č. 262/2011 Sb.

Svými osobními zkušenostmi, empatií a citem pro spravedlnost zásadní měrou přispěla vůbec k etablování Etické komise jako orgánu rozhodujícího o vydání osvědčení účastníkům III. odboje.

Dne 17. listopadu 2020 si EK ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu již tradičně připomněla Den boje za svobodu a demokracii.

Památku obětí totalitních režimů uctila položením kytice u Památníku obětem komunismu v Praze na Újezdu. Za Etickou komisi se akce zúčastnili její předseda, pan JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., její místopředseda PhDr. Prokop Tomek, Ph.D., a člen Mgr. Miloš Rejchrt, který pronesl u této příležitosti za účasti veřejnosti proslov. Piety se účastnil taktéž bývalý předseda Etické komise, pan Mgr. Jiří Kaucký.

• Tisková zpráva ke stažení (soubor PDF, 24 kB)